1 Psaní dvou n
Dvě n se píšou u přídavných jmen odvozených příponou -ní, -ný od podstatných jmen, jejichž kořen končí na -n,- ň. Stejně tak se píšou výrazy od nich odvozené: den – denní, holeň – holenní, stehno – stehenní, temeno – temenní, cena – cenný (cennější, nejcennější, cennost), jméno – jmenný, ochrana – ochranný, slunce – slunný, stín – stinný, slina – slinný, tepna – tepenní, výkon – výkonný (výkonnější, nejvýkonnější, výkonnost, výkonnostní), (ne)vina – (ne)vinný (vinná, vinné, vinní, vinna, vinno, vinni, vinny (ale vinen – kvůli výslovnosti je mezi obě n vloženo -e-, tedy stejně jako šťastný – šťasten), telefon – telefonní atp.
Dvě n se píšou i u přídavných jmen (a u výrazů od nich odvozených), u nichž výchozí podstatné jméno neexistuje nebo se neužívá, ale kořen je zakončen na -n: bezcenný (bezcennost), všestranný (všestrannější, všestranně, všestrannost, všestrannostní), pohostinný (pohostinně, pohostinnost), stanný, branný, povinný (povinna, povinno, povinni, povinně, povinnost, ale povinen – viz výše), monotónní, obscénní atp.
2 Psaní jednoho n
Jedno n se píše:
a) u přídavných jmen odvozených příponou -í od jmen zvířat, jejichž kořen končí na -n: havran – havraní (stejně jako sova – soví), kuna – kuní, slon – sloní,a od příčestí trpných: dán – daný, chráněn – chráněný, konán – konaný. S jedním n se píšou i výrazy trojklaný, peřenoklaný (od příčestí klán slovesa klát);
b) slovo raný ve významu ,brzký, časný‘ (raná gotika, rané ovoce) a od r. 1957 též dceřiný;
c) u přídavných jmen utvořených od podstatných jmen příponou -ěný: vlna – vlněný (stejně jako sláma – slaměný), hlína – hliněný, žíně – žíněný;
d) podstatná jména odvozená od přídavných jmen na -ní, -ný příponami -ík, -ice, -ina: deník, viník, ceník, vinice, okenice, cenina.